Václav Burda | R.I.P.
Je nám líto, když kdokoliv s morálním kreditem odejde ze světa, neboť charakterních lidí v hokejovém prostředí je pomálu.
Jak je na tom Český hokej, .... nespravedlnosti, protekce a podrazy!
Férový byl ke svému okolí. Nesnášel nespravedlnost, protekci, podrazy. I to je jeden z důvodů, proč se nikdy příliš nehrnul do práce v českém hokejovém prostředí.
Nejen hokejové prostředí krutě zasáhla zpráva o nehodě bývalého hokejového reprezentanta Václava Burdy.
Zatímco zejména nehokejová veřejnost možná trochu pátrá, kdo byl Václav Burda, mezi těmi, kteří měli to štěstí, že se s Vencou byť jen na krátkou chvíli setkali osobně, zavládl nebývale hluboký zármutek. A tenhle moment přesně vystihuje celou podstatu Vencova pozemského bytí. O co méně rád vyhledával záři reflektorů, tím více sám zářil pro všechny ve svém okolí.
Dovolím si proto s neskonalým smutkem, úctou a obdivem napsat o Vencovi něco málo víc než jen strohou rekapitulaci jeho sportovní kariéry, neboť je natolik inspirující osobností, že jeho charakterový lidský odkaz ještě daleko přesáhuje ten sportovní, jakkoliv jeho hráčské záznamy jsou obdivuhodné.
Pracovitý
Pokud byste se zeptali, kdo by měl být dnešní hokejové mládeži vzorem v její cestě za životním uplatněním, nenapadá mě nikdo lepší než Venca Burda. S hokejem začal na Spartě sice jako suverénně poslední ze svých vrstevníků, přesto se hned záhy stal kapitánem týmu. Charakterem a přístupem vyčníval už v dětském a mládežnickém věku. A to nejen na hokeji, ale i ve škole. Ke svému talentu dávkoval od dětství obdivuhodnou pracovitost a vyspělou odpovědnost.
Poctivý
Chcete-li příklad vzoru poctivosti, napadne mě hned Venca Burda. Poctivý k sobě i svému okolí. Poctivý ve sportu i mimo něj. Přestože se mezi dospělou extraligovou elitu propracoval v rekordně krátkém čase, v sedmnácti letech, doslova jen pár let poté, co dorazil na svůj první trénink, brzdily jeho hráčskou kariéru zdravotní komplikace, kvůli kterým také s profesionálním hokejem předčasně skončil. Ihned však bez váhání nastartoval jinou životní kapitolu. Stejně poctivě jako na ledě, působil mimo něj. Ne náhodou se vypracoval mezi naprostou elitu skautingu NHL, a kdyby vloni zejména kvůli lásce k rodině neodmítl mimořádnou nabídku, mohl ve své profesi dosáhnout na metu, které se ještě žádný jiný Čech tolik nepřiblížil.
Přísný
Přísný byl především sám k sobě, kladl na sebe vždy ty největší nároky. I proto se dokázal dostat na špici ve všem, na co sáhl.
Férový
Férový byl ke svému okolí. Nesnášel nespravedlnost, protekci, podrazy. I to je jeden z důvodů, proč se nikdy příliš nehrnul do práce v českém hokejovém prostředí. A přitom přesně takhle schopné, inteligentní a pracovité lidi by náš hokej potřeboval jako sůl. Níže v jiném článku popisuje autor příhodu, kdy mu za zády na kemp mezi Senátory propašoval synátora současný velitel českého hokeje. Dovedu si živě představit, jako ho to do běla vytočilo.
Přímý
Nemluvil zbytečně, mluvil však vždy jasně, přímo, bez obalu, bez omáčky, trefně, fundovaně. A mluvit by mohl klidně i o věcech nehokejových, životním rozhledem, inteligencí a zkušenostmi měl rozhodně co říct.
Oddaný
Marně hledám někoho jiného, kdo hokeji obětoval tolik času. Ať už jako hráč nebo skaut dával své práci maximum, téměř veškerý svůj čas. Jen těžko se s ním podařilo domluvit termín pro nějakou zábavu.
Skromný
Sice blbost, ale v dnešní době vypovídající. Zatímco většina lidí s jeho možnostmi by “investovala” nemalé prostředky do přehlídkových kár, Venca i v momentě, kdy v autě trávil víc času než v posteli, jezdil vždy na jeho společenské postavení spíše nenápadným přesunovadlem. Stačilo mu to.
Sympatický
Věčně usměvavý. Když jste ho potkali, okamžitě začaly cukat koutky i vám a zlepšila se vám nálada. Vlídný a slušný. A holky nejen z gymplu by nepochybně z fleku zvládly sepsat scénář k seriálu Chlapci a CHLAP. Nestává se často, že byste si při pomyšlení na někoho, koho znáte, okamžitě v mysli ostře vybavili jeho výraz. Vencův úsměv zůstane věčný.
Kromě vyjádření nesmírného zármutku nad Vencovým náhlým odchodem, je častým tématem zamyšlení lidí, kteří ho jen trochu znali, otázka proč? Proč zrovna člověk jako on odešel tak brzy. Na to uspokojivá odpověď není, je to jen důkaz, že pozemská spravedlnost neexistuje.
Za to, jak si žil, sis zasloužil mnohem víc času!!! Nikdy nezapomeneme.
