Zacha vs. Reichel | protekce vs. výsledky
Jak to funguje v České republice za dohledu ČSLH
Zdroj: zacha-hokej.cz
Syn Roberta Reichela odchází do CHL - tohle považuji za nejlepší řešení situace, která kolem tohoto jména v posledních letech nazrála.
Roberta Reichela mám jako snad každý tradiční fanoušek českého hokeje ve velké oblibě. Byl to hráč, který nás spolu s tehdejšími spoluhráči a trenéry obdaroval několika skvělými zážitky a úspěchy, po kterých byli všichni u nás bez rozdílu hrdí na to, že jsou Češi.
Potom jsem jej zažil jako trenéra národní šestnáctky s ročníkem 1996, kdy jsem byl nejprve opravdu rád, že taková osobnost muže naše syny posunout o kus dál a předat jim něco z portfolia bohatých zkušeností s vrcholovým hokejem. Postupně se týmu pod jeho vedením přestalo dařit a chvílemi kluci zaznamenali až zdrcující porážky. Dění jsem velice soustředěně sledoval, protože syn se v jeho výběru držel kromě jedné akce jako o rok mladší hráč, ale občas jsme dost zřetelně cítili, že vítaný z nějakého neznámého důvodu moc není. Vše vyústilo odchodem RR od šestnáctky v půlce rozdělané práce.
Když jsem se ho těsně před tím v Liberci na "turnaji výběrů krajů" přímo ptal, jestli si počká a bude trénovat jako repre trenér až ročník svého syna, trochu překvapeně na mě pohlédl a pronesl: "něco takového bych nikdy neudělal!"
Ale neuběhl moc dlouhý čas a R. Reichel skutečně začal působit jako hlavní trenér reprezentace v ročníku svého syna, kde ho nechal hrát v dominantní roli. Tým neuspěl. Tohle už ale nemohu zasvěceně hodnotit, protože jsem viděl jen několik málo zápasů tohoto týmu, a to je moc málo k posouzení toho, zda role syna slavného otce odpovídala jeho výkonnosti a nebo ne. Pouze jsem se mohl orientovat podle názoru skautů NHL, kteří nad tím shodně kroutili hlavou a nešetřili kritikou.
Ze svého pohledu vůbec nechápu, proč vedení českého hokeje podstoupilo tak velké riziko a nechalo Roberta Reichela v ročníku s jeho synem, protože to vždy vytváří těžkou pozici pro oba, i vhodnou platformu pro různé spekulace. Tohle jsem nikdy nepovažoval za dobré řešení, spolu s velkou většinou ostatních rodičů, trenérů, skautů, agentů atd., kteří toto dění sledují. Víme, co se u nás v ml. hokeji děje, a tohle lze považovat skoro za provokaci. Je to jedna z řady pochybení v obsazování prestižních funkcí u reprezentací, které se u nás v této oblasti udály za poslední léta.
Proto velice vítám tento odvážný krok a odchod do zámoří. Kristián se podle všeho stane od nové sezóny součástí týmu Red Deer Rebels a už na letních kempech pozná, že vstoupil do úplně jiného světa, který se s českou extraligou co do agresivity a rychlosti vůbec nedá srovnávat. Tam rychle pozná, jak je zámořský hokej tvrdý i nebezpečný. Tam se pozice nezískává zadarmo a je třeba ji tvrdě obhájit svým výkonem i přístupem. Pokud obstojí, odmítne tak tím nejlepším způsobem osočování o skleníkově vytvořeném prostředí v Litvínově i v nároďáku. Pokud se vrátí s nepořízenou, tyto názory naopak posílí.
Má poměrně složitou pozici, protože jako nedraftovaný hráč vstupuje do zámořské juniorky až ve vysokém věku. Důvodem může být snaha být skautům na očích a pokusit se vybojovat si v budoucnu třeba jen malou příležitost protlačit se do kempu některého z klubů NHL v případě, že by se mu podařila sezóna snů. S ohledem na jeho postavu je to ale mnohem bezpečnější než kdyby do CHL odešel v sedmnácti letech jako většina Evropanů, kdy kluci nejsou ještě tak vyzrálí a dostávají tam dost naloženo.
Takže nezbývá než Kristiánovi popřát, aby se mu jeho mise zdařila a aby napodobil například Jaškina, který v zámořské juniorce restartoval svoji kariéru v podobném věku tak úspěšně, že se nakonec do NHL přece jenom podíval, přestože tady v Česku už nad ním kde kdo lámal hůl. Kristián Reichel dnes stojí na prahu podobné výzvy.
Současně by bylo moc fajn, aby na svazu už nekupili podobné chyby ve výběru trenérů. Držet tam roky nekomunikativního a neúspěšného Přerosta nebo otce synů hrajících v jimi vedených reprezentačních týmech, to je možno považovat za vrchol naprosté nekompetentnosti. Navíc, tohle se děje v době, kdy český hokej prožívá výsledkově nejhorší období v novodobé historii, takže na podobné nesmyslné experimenty nebo držení kamarádů ve funkcích doslova za každou cenu není nejvhodnější doba. Čeho všeho bychom mohli být svědky, kdyby některé týmy v poslední době získaly medaile, to ani nechci domýšlet?
