SvenskaEnglishCzech
Můj věk 15 r 2 m 10 d 12 h 37 m 23 s
Hokej hraji 8 r 6 m 26 d 12 h 7 m 23 s
NHL (my dream)
BOX

Co dál? Hokej bez místa v reprezentaci!

02.02.2020

Zimní olympiáda dětí a mládeže spustila první vlnu selekce v bojích o reprezentační dresy. Po rozhovoru s řadou rodičů se prý na ZODM řada hráčů téměř nedostala na led, byť jejich jména figurovala na soupisce. 

Cílem ZODM v ledním hokeji byla přehlídka Českých talentů, v které na základě presentace hry hráčú byl vybrán první širší výběr pro budoucí reprezentaci. 

Pokud by se patrně zapisoval u hráčů odehraných Ice-time, bylo by vidět, jak moc velké rozdíly jsou v nasazování hráčů na ledě a jak vlastně funguje vyřazovací systém v Českém hokeji.

Pro mnohé 2005 skončí sen o cestě přes Českou reprezentaci, která je asi nejjednodušší cestou do světového hokeje. 

Soupisky hráčů jasně ukazují, že kdo dospívá dříve má nepřekonatelnou výhodu před konkurencí, neboť díky vyšší hladině testosteronu hráč dříve získaná sílu ale i myšlení dospělého, kterou nelze překonat sebelepším tréninkem. 

Zatímco v individuálním sportu tyto dočasné diference nehrají až tak zásadní úlohu, protože se lze do vrcholového sportu přiřadit kdykoliv a v jakémkoliv věku, v Ledním hokeji probíhají tvrdé selekce již ve 14 letech.

Po ZODM velká část hokejových rodin stojí před rozhodnutím co dál, šance na reprezentaci se uzavírají, Český hokej si vytvoří základní kostru a mnoho prostoru pro vstup do reprezentace již nebude. Praxe ukazuje, že reprezentacecse doslova uzavírají a již k velkým změnám necochází. 

Zahraniční cesty jsou extrémně nákladné a je třeba mít na paměti, že dítě bude v dané zemi cizincem a bude muset překonávat řadu překážek a jednou z nich je jazykova bariéra. 

Většina hráčů odchází do zahraničí přes agenty, čímž se vše prodraží o náklady spojené s Agentem. 

Ti co se nedostanou do reprezentace tak ztrácí kontakt s mezinárodními zápasy a výkonnostně budou čím dál více zaostávat za špičkou právě díky sníženému konkurenčnímu prostředí v České republice. 

Bude teď hrozně zajímavé pozorovat jaké řešení bude preferovat daný hráč, který se nevešel do budoucích výběrů po VTM. 

 

Jak se na to dívám z pohledu hokejového rodiče? 

Naše největší výhoda byla, že jsem nikdy neuvažoval o cestě přes Českou reprezentaci. Prostředí Českého hokeje je natolik problematické, že již první rok na ledě naší rodině bylo jasné, že přes reprezentaci nikdy cesta nepovede. 

Pokud bych se na celou věcí zamyslel z osobního pohledu, tak pokud vynechám likvidační perzekuce na Adamovi, které měly velký dopad na zpomalení herního rozvoje, dlouho jsem se zaobíral myšlenkou jakou cestou jít, protože jsem si s letitým předstihem uvědomoval jeho budoucí pozdní nástup puberty (věc dědičná) a díky tomu navazující dočasnou ztrátou konkurenceschopnosti v době prvních selekcí proti fyzicky a mentálně vyspělým hráčům. 

Jsem si jist, že pokud by Adam zůstal v České republice, v roce 2020 by již nehrál hokej a přešel by na levnější a méně časově náročný sport. To byl jeden z důvodů, proč se souběžně věnoval individuálnímu sportu jako je BOX. 

Připadalo nám riskantní se upínat na úspěch v systému, který Vašeho svěřence dopředu diskvalifikuje a stavěl je do herního chroští již vybraných hráčů. 

Hokej je dost drahá sranda na úkor vzdělání, abych jako rodič hazardoval s budoucností hokeje. Pro Adama se hledal záložní plán. 

Po dvouleté neúspěšné snaze získat zelené karty do USA se musel přehodnotit plán a začal se realizovat plán C (Německo, Švýcarsko, Finsko, Švédsko). 

Dnes díky řadě přátel a rodinných příslušníků se povedlo Adama trvale přestěhovat do Švédska, kde spolu s hokejem získá jednu z nejdůležitějších dovedností do života a to výuku Anglického a Švédského jazyka a život v zemi s nejvyspělejší demokracií a svobodou. 

Asi nejvíce práce odvedla Péťa (maminka Adama), protože na sebe vzala odpovědnost a technicky zajistila Adamův odchod, který je klíčovým krokem k jeho další budoucnosti. Samozřejmě bez finanční podpory by to bylo neproveditelné. 

 

Na jaře se k Adamovi připojí i Jessica, ale vše je ještě v běhu. Je velice složité celou rodinu a děti integrovat v zahraničí tak, aby to mělo budoucnost a dítě nebylo v kategorii B občanů. 

Jaké jsou varianty pro ty co mají cestu do reprezentace uzavřenou? 

1) věřit v zázrak, že se do reprezentace hráč probojuje přes dorost  - ale věřte, že zázraky se nedějí v Českém hokeji
2) dítě poslat do zahraničí samotné (je to nákladné) a riskantní 
3) opustit ČR celá rodina - cesta pro dobrodruhy, ale za mě jedinna logická emigrace 
4) hokej pojmout jako hobby a přestat si dělat naděje - tady by si každý měl promyslet, jestli je dobré trávit čas na stadionech, nebo se více věnovat studiu
5) věnovat se jinému sportu, který bude časově i finančně méně nákladný

Každý rodič by se měl hlavně dívat směrem do budoucnosti, neboť zatím jsem odpozoroval, že Lední hokej více dětem život posral, než vylepšil výhled pro život v dospělosti. 

Metodika Českého hokeje zamrzla v letech 1945 - 1989, spíše se ještě zhoršila. Živoucím důkazem špatně fungující metodiky je Zdeno Chára, hráče o kterého nestál žádný tým v Československu a dnes je nejdéle hrající obráncem v NHL a řadí se mezi největší legendy v obran졠