Je léto, začíná Boxerská sezóna
Do září bude stránka asi více o boxu :-).
Je po sezóně a je třeba vyřešit zásadní věci, které Adama od nového roku po sérii nachlazení zdravotně limitují. K tomuto tématu napíši zajímavý článek za dva měsíce, neboť se týká odhadem 10% dětí.
Co se týče boxu, Adam se výhledově přibližuje k boxerským parametrům super těžké váhy.
Při dnešních 164 cm, bez puberty lze tak predikovat jeho výšku zatím v rozmezí mezi 194 – 200 cm. Práce s odhadem dispozic je taktéž důležitá, neboť se při ni zaměřujete na určité fáze tréninku v daném stupni vývoji.
Rozdíl mezi Hokejem a Boxem:
Velkou výhodou boxu je, že je to individuální sport, v kterém vás netlačí selekce hráčů. Tréninky si nastavíte optimálně k věku dítěte a k jeho biologickému věku a až sportovec dosáhne potřebných dovedností (síly, dynamiky, výšky a váhy, psychické vyzrálosti a automatizace pohybů), přejdete do světa zápasů a soutěží.
V hokeji jste od 10 let postupně více pod tlakem k výsledkům. Od 12 let řada klubů selektuje hráče dle výkonnosti.
Přitom oba sporty (Box i Hokej) ve skutečnosti začínají být pro sportovce povoláním až od 18 let.
Proč pracovat s biologickým věkem:
Z mého pohledu je průběžný odhad biologického věku dobrý pro určení tréninkové zátěže a schopnosti rozpoznat, jestli výkonnost dítěte odpovídá skutečnému věku. Ve vrcholovém sportu jsem totiž zažil u mnoha sportovců velkých výkonnostních propadů i růsty v daném období a často špatný odhad zapříčinil neúspěch na samém konci, ke kterému by dítě chtělo směřovat a mnoho rodičů bylo doslova v šoku.
V dnešní době při znalosti fyziologie nelze vůbec porovnávat děti ve velkém časovém úseku, neboť je mezi nimi velký výkonnostní rozdíl daný fyziologicky (ne talentem), například je rozdíl pokud u jedince propukne puberta v 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 letech. Samozřejmě 8 a 14 jsou krajní hodnoty, které ale existují.
Z mého pohledu právě neznalost této problematiky je základním faktorem neúspěchu ČSLH, vychovat v dnešní době větší množství špičkových rozdílových hráčů.
Ranná selekce a třídění hráčů skrze VTM od 10 let a hraní na tabulky do 14 let, předčasně a zbytečně ukončí 50% hráčům možnou sportovní kariéru.
Zatímco fyzicky akcelerovaní a vyspělí hráči v České republice bez omezení hrají + 1, 2 až 3 ročníky směrem nahoru (někdy i kombinovaně) a jsou více vytěžovaní za účelem vylepšení výsledků týmu, naopak sportovci pod 50 procentním percentilem jsou díky růstovému zpoždění často odsunuty mezi nehrající hráče.
Aplikovaný systém tak zcela preferuje sportovce v horní polovině percentilového grafu dřívějšího nástupu puberty, který přináší lepší výsledky do 16 let, nikoliv od 18 let.
Pokud některý z rodičů a trenérů porovnává děti podle kalendářního věku, jen prokazuje svou sportovní nekompetentnost.
V Českém prostředí jsou však nejvíce ohrožené děti s pozdějším nástupem dospívání a puberty a tady by každý rodič, jehož potomka se to týká, se musí umět odpoutat od názorů rádoby odborníků, co jim dává najevo, že na sport jejich dítě nemá – protože není tak rychlé, nemá takovou sílu, nebo fyzičku.
Rozdíl mezi dítětem bez puberty, nebo pubertou je jako mezi sportovcem a sportovcem na špičkovém dopingu. Sportovec může trénovat sebe lépe, ale toho nadopovaného nikdy nepředhoní. Proto braní testosteronu zakázáno.
Pubertou dítě získá v těle o 400% více testosteronu, než dítě v předpubertálním věku a velký rozvoj abstraktního myšlení!
