Neratovice 1:16 Zbraslav
Zápas co nemohu moc hodnotit.
Adam hrál dá se říci na svém druhém domovském stadionu, kde často trénuje a proto to byl spíše vyhecovaný domácí zápas, plný zákulisních srandiček.
To samozřejmě z části ovlivnilo průběh hry.
Adam s 6+1 splnil to co měl a o to v téhle hře šlo! Teda na úrovni rodičovské :-).
Buldoci, i přes hrozivé skóre myslím, že se nemají za co stydět. Ohromná bojovnost a nasazení. Ročníkově mladší tým samozřejmě nemůže konkurovat o rok starším hráčům. Ale líbilo se mi, jejich nasazení a snahu ubránit výsledek.
Herní projev Buldoků hodně šel nahoru, po tom co jsem tým viděl před měsícem. Myslím, že se budou postupně hodně zlepšovat.
Co se týče našeho týmu, libí se mi, že Zbraslav je konečně pořádná parta kluků co se navzájem podporují. A jde vidět, že si každou výhru celý tým úživá. Každá hráč cití, že je součást týmu a pokud každý máká a nikdo se na to nevykašle, může se počítat za důležitou součást týmu, byť se mu třeba vše nepovedlo.
Tentokrát to měl hodně těžký první útok, který musel překonávat speciální obranou formaci. Bylo velice těžké přes ní projít a v zahuštěném prostorů přihrát, nebo skórovat.
Závěrem k zápasu není co říci, protože jsem udělal velkou výjimku a poprvé v životě měl Adam rodinný úkol trefit min. 5 branek. Což samozřejmě je v mnoha směrech dost svazující a šlo o sranda sázku.
Samozřejmě že hokej se na osobní branky nehraje, proto to byl zápas zcela výjimečně pojatý s ohledem na "domácí prostředí". Rodič a ani nikdo jiný by něměl hráče zavazovat počtem branek.
Na druhou stranu, i z hokeje si člověk při tom velkém drilu musí umět jednou za čas udělat srandu.
Zápas si užila celá naše rodina, včetně Adama.
